468x60

Luskouni – nejpašovanější savci světa (přednáška v Zoo Ostrava)

Podobné příspěvky

Luskouni – nejpašovanější savci světa

Dnešní přednáška v rámci cyklu Zajímavosti ze světa zoologie Vám představí méně známou, ale velmi zajímavou skupinu zvířat – luskouny. Tito savci, jež mají pokryté tělo šupinami, patří bohužel k nejohroženějším skupinám živočichů na světě. Jejich šupiny jsou totiž předmětem nelegálního obchodování.

Termín březnové přednášky vyšel více než příznačně. Právě na 3. března připadá Světový den divoké přírody (World Wildlife Day), který byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v prosinci 2013. Toto datum bylo zvoleno proto, že 3. března 1973 byla podepsána Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES – Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) známá také jako Washingtonská úmluva. Účelem úmluvy je postavit mezinárodní obchod s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami pod společnou kontrolu všech zemí světa, aby se docílila ochrana ohrožených druhů fauny a flóry před úplným vyhubením vlivem bezohledného získávání pro obchodní účely. Předmětem ochrany CITES je v současné době více než 5000 druhů zvířat, včetně všech druhů luskounů, a kolem 29000 taxonů rostlin. Podle stupně ohrožení své existence v přírodě jsou rozděleny do tří kategorií, resp. příloh.

Luskouni jsou pro své šupinaté tělo připomínající šišku mezi savci zcela unikátní. Jejich jedinečný vzhled se jim však stal téměř osudným. Luskouni jsou dnes považováni za nejpašovanější savce světa a všech osm druhů v současnosti patří mezi ohrožené druhy. A to i přesto, že jsou uvedeni v Příloze I CITES, a veškerý mezinárodní obchod s luskouny a částmi jejich těl je tak zakázán. Především asijské státy totiž věří v léčivé účinky jejich šupin, ale je konzumováno i jejich maso – ať jako delikatesa v Asii, či jako základní zdroj bílkovin (bushmeat) v Africe. Ačkoliv jsou luskouni velké části veřejnosti málo známí živočichové, do povědomí se dostali v minulém roce, kdy byli označeni za možný mezičlánek v přenosu nového koronaviru z netopýra na člověka. V něm hrál velmi zásadní roli obchod s divokými zvířaty, v jehož rámci se lidé a zvířata dostávají do velmi těsného kontaktu.

V návaznosti na Světový den luskounů, který letos připadl na 20. února, a při příležitosti dnešního Světového dne divoké přírody Vám tyto živočichy a jejich kritickou situaci ve volné přírodě představí dnešní online přednáška Kateřiny Holubové. Dozvíte se mimo jiné i o novém záchranném programu podporovaném Zoologickou zahradou a botanickým parkem Ostrava na ochranu luskouna ostrovního (Manis javanica) v Indonésii, nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). Program na ostrově Sumatra usiluje o snížení míry obchodování s luskouny a jejich úbytku z přírody, a to především osvětou a vzděláváním místních obyvatel, zaměstnáváním bývalých pytláků luskounů a stavbou a provozem prvního záchranného a rehabilitačního centra pro luskouny na Sumatře.

— luskouni — | Zoo Ostrava | zoomag.cz

Populární příspěvky