468x60

Puštíci v Zoo Ostrava vyvedli mláďata – chovaní i volně žijící

Podobné příspěvky

Puštíci v Zoo Ostrava

Hnízdní sezóna je v plném proudu i u sov. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava aktuálně vyvádějí mláďata puštíci. A to jak chovaní puštíci bělaví, tak i volně žijící puštíci obecní.

Sovy v Zoo Ostrava

Puštíci obecní (Strix aluco)

„Začátkem dubna jsme informovali o hnízdění dvou párů puštíků obecných volně v areálu ostravské zoo. V mokřadní expozici už byla v tu dobu v budce čtyři různověká mláďata, na jiném místě druhý pár teprve inkuboval dvě vejce. S odstupem měsíce se nám podařilo najít tři již dobře létající mláďata, jak sedí i se samicí asi 30 m od rodné budky. Posléze je objevily sojky a všechny sovy se před jejich křikem musely schovat hlouběji v lese,“ popisuje situaci Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v zoo.

Zkontrolována byla i druhá budka. Ze dvou vajíček zůstalo jedno neoplozené a z druhého se vylíhlo mládě, které je cca o tři týdny mladší než mláďata z Mokřadu. Ke zkrmení mělo v budce připravenu myšici lesní. Tento drobný hlodavec je nejčastější kořistí puštíků. „Letos jich ale moc není, takže hlodavce museli nahradit ptáci. Zbytky peří kolem budky patřily drozdu zpěvnému, kosu černému a pěnkavě obecné. Mládě je v dobré kondici a do týdne budku opustí,“ dodává Otakar Závalský.

Puštíci bělaví (Strix uralensis)

Známe už také počet mláďat, který odchovává rodičovský pár puštíků bělavých ve voliéře v zázemí zoo. Je jich pět, stejně jako v loňském roce. Zatím neznáme jejich pohlaví, ani to, zda některá z nich budou poskytnuta pro vypuštění do přírody v oblasti Vídeňského lesa v Rakousku v rámci záchranného repatriačního projektu pro puštíky bělavé „Habichtskauz Wiederansiedelung“. Zoo Ostrava je do něj zapojena od roku 2014 a celkem už bezplatně poskytla 15 mladých puštíků. Většina z nich byla vypuštěna do přírody, část zůstala v chovatelské základně projektu.

Sovy ve městě

Kolem lidských sídel se vyskytuje celá řada drobného ptactva, ale zeleň v intravilánech i poměrně velkých měst (parky, zahrady a další zelené plochy) je útočištěm i daleko větších druhů, včetně sov. Nejčastějšími sovími obyvateli našich měst jsou již zmiňovaní puštíci obecní a dále kalousi ušatí (Asio otus). Puštíci hnízdí v dutinách starých stromů nebo v náhradních dutinách v podobě budek, kalousi jsou jedny z mála sov, které hnízdí v otevřených hnízdech. Nestaví si vlastní, ale využívají hnízd po vránách, strakách, poštolkách nebo i veverkách.

Tyto dva druhy jsou vůbec nejpočetnějšími druhy sov v naší přírodě. Lidé tak mohou nezřídka na mláďata sov narazit ve své zahradě, ovocném sadu či parku. Mnohdy si myslí, že mláďata jsou opuštěná či vypadlá z hnízda. Nic takového! Mladé sovy opouštějí dutinu, budku či hnízdo ještě v době, kdy nejsou plně opeřené, a tedy neschopné letu. Obratně lezou po stromech a poposedávají na větvích, římsách budov, někdy i okenních parapetech. Zejména mladí kalousi vydávají hlasité pískavé zvuky, a lidé se tak mohou mylně domnívat, že jsou v nouzi. Rodiče je ale dál krmí a starají se o ně. Většinou tedy není třeba žádné pomoci ze strany člověka.

Dříve se kolem lidských sídel vyskytovaly jiné sovy. Byli to hlavně sýčci obecní (Athene noctua) a sovy pálené (Tyto alba). Tyto druhy ale patří v současné době mezi ohrožené druhy a početnost jejich populací není nijak velká. I proto je ostravská zoologická zahrada zapojena do záchranných programů pro tyto dva druhy.

Šárka Nováková


— Puštíci v Zoo Ostrava — | Zoo Ostrava | zoomag.cz

Populární příspěvky